---

Jeden podivný územní souhlas

Je začátek září 2021 konkrétně 7.9.2021. Na stole stavebního úřadu v Pacově zazvoní telefon.

Státní úředník: “Prosím, stavební úřad”

Starosta: “Ahoj, poslal jsem ti ty podklady na to kontejnerové stání u KáCéčka. Koukni na to. Potřeboval bych to rychle a pokud možno bez průtahů. Záleží mi na tom.”

Státní úředník: “Ano, hned to uděláme.”

Starosta: “Díky, je na vás spoleh, to dokážu ocenit.”

Tak nějak mohl proběhnout rozhovor mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a zároveň oznamovatelem záměru stavby a státním úředníkem, který má za úkol posoudit zákonnost oznámení. Takhle to prostě v podivném nastavení stavebních úřadů na nejnižší úrovni funguje.

Hned následující den 8.9.2021 stavební úřad vydal územní souhlas.

V polovině roku 2023 se začalo na základě územního souhlasu stavět. Od bleskového vydání územního souhlasu uběhly v té době téměř dva roky. Dva roky jsou shodou okolností lhůtou, po které územní souhlas pozbývá platnosti. Územní souhlas je nástroj pro efektivní a rychlé povolování menších staveb a umožňuje realizovat drobné stavby prakticky obratem. Ale i tento nástroj obsahuje základní prvky, kvůli kterým tu stavební zákon máme a které mají chránit před neřízeným stavěním.

Jedním z těchto prvků je institut souhlasu majitelů sousedních nemovitostí, které by stavebním záměrem mohly být dotčeny. Zákon stanoví, za jakých podmínek má být souhlas dotčených osob součástí oznámení a souhlasy musí být dokonce vyznačeny na situačním výkresu, který musí být součástí oznámení.

Na podzim 2023 byla stavba v plném proudu, oplocení kontejnerového stání vztyčeno a do sousední nemovitosti přijeli její majitelé. Jaké bylo jejich překvapení, když zjistili, že před brankou, kterou vstupují na zahradu, vyrostla kamenná zeď. Kdysi bezproblémový přístup na zahradu se změnil v protahovanou průchodem širokým 120 cm. A to všechno bez toho, aby se o plánované stavbě dozvěděli.

Někde ve schvalování se asi stala chyba. Pojďme se podívat, kde.

Úřad uvádí, že posuzoval oznámení podle odstavců 1,2 a 4 §96 stavebního zákona. Je záhadou, proč z posuzování vynechal odstavec 3, kde v písmenu d) je následující:

K oznámení oznamovatel připojí … d) souhlasy osob, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m

V odkazovaném §103 jsou mimo jiné uvedena oplocení, což by mohl být tento případ, ale i na oplocení se souhlas vztahuje, pokud jsou blíže jak 2 metry od hranice pozemku. Takže souhlas sousedů měl být součástí oznámení.

Pokud oznamovatel nepřiložil souhlas majitelů sousedního pozemku, měl stavební úřad tuto nesrovnalost identifikovat a vyzvat oznamovatele k doplnění. Pokud souhlas sousedů není doložen, nelze rozhodnout ve formě územního souhlasu a nastupují další administrativně náročnější způsoby schvalování stavby.

Jenže úřad v tomto případě v rozporu se zákonem nezahrnul do posuzování souhlasy dotčených majitelů sousedních nemovitostí a rozhodl bez nich.

V poučení rozhodnutí je v souladu se zákonem uvedeno, že se územní souhlas doručuje i osobám uvedeným v odstavci 3 (sousedé), je rozdělovník rozhodnutí jednoznačný. Zřejmě ze stejného důvodu, z jakého nebyly požadovány souhlasy, nebyli sousedé ani informováni o vydání souhlasu. Podle rozdělovníku byl souhlas doručen jen oznamovateli tedy městu Pacov a památkářům.

Doručování územního souhlasu je popsáno v odstavci 4 §96, kde je řečeno, že územní souhlas má být mimo jiné doručen osobám uvedeným v odstavci 3 písmeno d) a to bez uvedení podmínek vyžadování souhlasu. Tím se kruh uzavřel a majitelům sousedních pozemků zcela bez jejich vědomí byla za brankou schválena stavba, aniž by se o tom dozvěděli.

A s největší pravděpodobností také rozporu s požadavky stavebního zákona.

Překvapení majitelé sousedních nemovitostí se po zjištění, co jim vyrostlo před brankou, obrátili na úřad s žádostí poskytnutí stavebního povolení nebo obdobného rozhodnutí a se stížností na nesprávné projednání. Bohužel, v rámci stavebního zákona už uplynula lhůta, ve které je možné žádat přezkum vydaného souhlasu. Zřejmě bude možné se dovolávat neplatnosti celého rozhodování, protože neproběhlo dle zákona, ale to jsou již kroky, které jsou mimo proces vydávání územního souhlasu a jsou náročné na čas i peníze.

Následující situační plánek byl součástí oznámení, které úředníci posuzovali. Modře jsem vyznačil 2 m pás, který pokud je zasažen stavbou, musí být řešen souhlas vlastníka sousední nemovitosti.

Jak je tedy možné, že se majitelé sousední nemovitosti nedozvěděli o zamýšleném stavebním záměru? Dle mého laického názoru došlo k následujícím porušením zákona:

• přestože situační plánek ukazuje, že stavba je blíže než 2 metry od sousedního pozemku, úřad nevyžadoval souhlas sousedů
• přestože zákon požaduje doručení územního souhlasu sousedům, podle rozdělovníku nebyl souhlas sousedům odeslán
• stavba byla zahájena až po uplynutí lhůty, kdy by bylo možné řešit rozpor v rámci standardního procesů vydávání územního souhlasu

Celé jednání města i stavebního úřadu působí dojmem, že majitelé sousední nemovitosti byli záměrně vynechání z projednávání, aby se celé řízení nekomplikovalo.

Svérázný přístup města ke stavebnímu zákonu má delší tradici:

• boj o sloupek - město muselo pro nesoulad mezi projektovou dokumentací a skutečným provedením odstranit sloupek a zprůjezdnit ulici u KC a dlouho se nemělo k činu.
• stavba parkoviště bez stavebního povolení - pod sídlištěm Míru byla zahájena stavba parkoviště, aniž by město mělo jakékoli rozhodnutí stavebního úřadu.

LRa

---